Elefantentreffen 2016

Konečně jsme vyrazili.....

Sice nám několik ročníků trvalo se odhodlat, ale nakonec to dopadlo a vydali jsme se do cca 150 km vzdáleného bavorského lesa na největší zimní motosraz nesoucí název Elefantentreffen. Letošní ročník byl jubilejní 60-tý! Jela nás velká skupina, byli jsme celkem tři. Moto MZ 250 - Hans Čouzák, skůtr Piagio Itaianopost - Jedla st., Haryk Sporty 1200 - Jedla ml. Trasa Tábor - Strážný (přechod do Německa) - Solle. Svištěli jsem stále kolem 70 km/hod. a větší zastávka byla pouze ve Volarech na kafe z automatu na benzínce. Přes Strážný trochu záblo, ale dalo se to, přálo nám počasí a nemrzlo, takže pohoda.

Po dojezdu do Solle kolem 16. hod. jsme viděli, co jsme ještě nikdy neviděli. Na obrovské ploše, na kaskádách směrem do údolí, už stanovalo, oslavovalo a chlastalo už pěkné stádo divnolidí. Sjezd do malého údolí byl trochu adrenalinový, hlavně díky množství bahna na cestě, dál pak hlavně díky bahnu bez cesty.... Haryk to ustál bez padnutí a Emzet s Piagem se dostali až do samého lůna mejdanu.

Našli jsme místo na stany, na sněhu to bylo ideální. Povečeřeli jsem vepřovky určené na čínský trh a vyrazili jsme se podívat za zábavou. Žádná velká organizace za 25 éček, ale zábava v plném proudu. Občas někdo vyskočil z davu a zařval "budeme zpívat hymnu a fotit se vy čuráci!" Večer jsme zakončili u hořící plovoucí podlahy dokonce i s výkladem, co má člověk dělat, když potká v lese medvěda. Dozvěděli jsem se, že člověk nemá dělat nic, medvěd udělá všechno za něj....

Noc celkem ušla, nikdo nestřílel, tedy namlouvali jsme si, že je to ohňostroj a noční peripetie Jedly st. byly spíše ve znamení ranního hesla: "tenk jů, maj lajf is very importent for mí". Hans Čouzák ještě prohlásil, že v noci hledal jezdce, ale sdělil jsem mu, že přijel na Emzetě sám, nechápu, proč do toho stále tahal své noční zážitky se spacákem.....

Dopoledne jsme dostaly všechny dopravní prosředky zpět na silnici, já jsem si vyměnil svetr, který byl daní za můj nepředvidatelný sjezd do bahna a následný majstrštyk směrem do kopce. Ta široká galuska se moc nechytala a není se co divit. Piagio se taky rozjelo, resp. ho Jedla kačeřím pohybem donutil ke stratu na cestu zpět.

Následovala vyhlídková jízda v mlze přes kopečky na hranicích, oběd ve Volarech a s minelou o nedostatku benzínu v mém Harykovi pak závěrečný dojezd z Týna nad Vltavou.

Přežili jsme to! Čouzákova žena nás pod heslem "měl bys takhle jezdit každej tejden" motivuje k dalším plánům.

Fotogalerie je na odkazu: https://alesjedla.rajce.idnes.cz/Elefantentreffen_2016/

• login: elefant
• heslo: 2016 

Takže zdar příště!

Jedla ml.